TEXTPREKLAD.COM

  • Homepage
  • »
  • S
  • »
  • sergio reis – sina de violeiro

Interpret: sergio reis - Název: sina de violeiro 

Písňové texty a překlad: sergio reis - sina de violeiro Níže najdete písňové texty s překladem po straně! Na naší stránce najdete taky mnohem víc písňových překladů od sergio reis! Podívejte se na náš archív a jiné písničky, např. klikněte na písmeno s od sergio reis a podívejte, jaké další písničky od sergio reis máme v našem archívu, např. sina de violeiro.

Původní

Meu pai chegou aqui num fim de dia,. Há muito tempo em cima de um cavalo. E era pobre e moço e só queria. Semear de calo as mãos de plantador. Com minha mãe casou-se assim que pode. Acharam um rancho no jeito e na cor. Da terra boa e semeou o milho. E semeou os filhos, e semeou o amor. E assim a vida foi-se como um rio. Meu pai dizia, um dia será mar. E toda noite reunia a prole. E tinha cantorias para se cantar. Não era fácil a lida mas valia. Porque um homem precisa lutar. Nem quando a morte nos levou Rosinha. A mais pequenininha deu pra fraquejar. De sol a sol, o braço no trabalho. Foi como um laço mas nunca sonhou. Por isso Pedro, nosso irmão mais velho. Foi para cidade e nunca mais voltou. Mariazinha se casou bem moça. E foi com Bento homem trabalhador. Mas veio um tempo negro em sua vida. Ele garrou na pinga e nunca mais largou. Uma cegueira triste. Certo dia nos olhos calmos do meu pai entrou. Varreu as cores do seu pensamento. Ele deitou na cama e nunca mais falou. A minha mãe mulher de raça forte. Pegou nas rédeas com as duas mãos. E eu me enterrei de alma na viola. Onde plantei tristezas e colhi canções. Por isso mesmo amigo é que eu lhe digo. Não tem sentido em peito de cantor. Brotar o riso onde foi semeada. A consciência viva do que é a dor

překlad

Jednoho pozdního dne sem přišel můj otec. kdysi dávno na koni. Byl chudý a mladý a chtěl jen Zasít mozoly do rukou sazeče. Jakmile mohl, oženil se s mou matkou. Našli ranč v cestě a barvu. z dobré půdy a zasel obilí. A zasel děti a zasel lásku. A tak život plynul dál jako řeka. Můj otec říkal, že jednoho dne to bude moře. A každou noc shromažďoval své potomstvo. A zpívaly se písně. Práce nebyla snadná, ale stála za to. Protože muž musí bojovat. Ani když si nás smrt vzala Rosinha. Nejmenší se poddal, aby zeslábl. Od východu do západu slunce, ruka v práci. Bylo to jako laso, ale nikdy se mi to nezdálo. Takže Pedro, náš starší bratr. Odjel do města a už se nevrátil. Mariazinha se vdala velmi mladá. A to s Benediktem, pracovitým mužem. V jejím životě však nastalo temné období. Opil se alkoholem a už nikdy neodešel. Smutná slepota. Jednoho dne se otci objevila v klidných očích. Z myšlenek mu zmizely barvy. Ležel v posteli a už nikdy nepromluvil. Moje matka, silná žena. Uchopil otěže oběma rukama. A já se s duší zabořil do kytary. kde jsem sázel smutky a sklízel písně. Proto ti říkám, příteli. Zpěvákův hrudník nemá smysl Aby smích vyklíčil tam, kde byl zaset. Živé vědomí toho, co je bolest

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on whatsapp
WhatsApp

© 2021 - Textpreklad.com