TEXTPREKLAD.COM

  • Homepage
  • »
  • C
  • »
  • cradle of filth – an enemy led the tempest

Interpret: cradle of filth - Název: an enemy led the tempest 

Písňové texty a překlad: cradle of filth - an enemy led the tempest Níže najdete písňové texty s překladem po straně! Na naší stránce najdete taky mnohem víc písňových překladů od cradle of filth! Podívejte se na náš archív a jiné písničky, např. klikněte na písmeno c od cradle of filth a podívejte, jaké další písničky od cradle of filth máme v našem archívu, např. an enemy led the tempest.

Původní

As pride precedes a downfall, so he took his place before the firewall
Of dissonant choirs whose faith in one
Was embraced in this wraith whose fate was hung
Between forgiveness and the damage done
An electric scent over drear decay
Lent a violent surge to their serenades
Through white glades as his winged parade
Bent to silhouette and to sharpen dull razors
Within vast skies unversed in starkness
His might grew
And blew light hues to gray
And worse, a third of stars to darkness
Then thunder seethed and wreathed in thickening night
A line was drawn midst wrong and right and across the throats of thieves
As love fell choked, the tempest broke from Heaven's farthest shore
Descending to eclipse all hope, repentance might stay holy war
He would not heel nor fake a bow
Murmur curses to the wind
Enraged, he raved in a Balrog howls
Upon a storm firstborn of sin
Incensed anew, rebellions tore
Like frenzied beasts of prey
Through temple doors
Through east before the midnight masses
And where once bliss reigned so serene
In sweeter glades
Now veins ran openly
Like eyes that shied from kindred ashes
When suddenly there shone a hideous light
And a voice like three inanities soared up in thistled speech
Thou hast bred hate where there dwelt none and for this grave mistake
How thou art falling morning sun
The proud will be abased
He would not heel
Nor fake a bow
Murmur curses to the wind
And lo the wrath of God swept down
Thou art no more an Angel filled with light
But a leech to be abhorred
And thou shalt suffer my burning will
Quoth this raven nevermore
Never fucking more
And with these words like heavy stone cast against that gilded throne
With many legions still in tow, he turned his wings to flee
His eyes a picture of distaste, dawn to tears and in their place
The dawn of time and fates to face, through all eternity
I wept for him a deep red river that ran like blood through scarred ravines
To sluice away the guilt that slithered like a Serpent tongue to Eve
For once as I in Heaven climbed too high for truth to truly see
My sunken mind, drunken and blind, saw the lie that fool was me
Alone and cold, face to the crack
Beyond dark gates with no way back
His crown of gold faded to black
Like a bruise upon the heart that lingers
With thrill-kill
Culture shock wave lengths
Of rope to hang high
Ten commandments by snaked about his upraised fingers

překlad

Protože pýcha předchází pádu, zaujal své místo před firewallem
Disonantních sborů, jejichž víra v jeden
Byl obejmut v tomto přízraku, jehož osud byl pověšen
Mezi odpuštěním a škodou
Elektrická vůně nad úpadkem
Propůjčil jejich serenádám prudký nárůst
Přes bílé paseky jako jeho okřídlený průvod
Ohnuté pro siluetu a pro ostření matných břitev
Na obrovské obloze neobjevené v ostrosti
Jeho síla rostla
A vyzařoval světlé odstíny do šedé
A co je horší, třetina hvězd do temnoty
Potom se hrom zahřměl a zahalil do zahustící noci
Kolem špatných a správných a přes hrdla zlodějů byla nakreslena čára
Jak se láska dusila, bouře se zlomila z nejvzdálenějšího nebeského pobřeží
Pokání, aby zatmělo veškerou naději, by pokání mohlo zůstat svatou válkou
Nechtěl by podpatek ani předstírat luk
Murmur proklíná vítr
Rozzuřený běsnil v Balrogově vytí
Po bouři prvorozené z hříchu
Rozzuřený, povstání se roztrhalo
Jako divoká dravá zvířata
Dveřmi chrámu
Přes východ před půlnočními mši
A kde kdysi blaženost vládla tak klidná
Ve sladších pasekách
Nyní žíly tekly otevřeně
Jako oči, které se vyhýbaly spřízněnému popelu
Když najednou zářilo odporné světlo
A hlas jako tři ananity vyletěl do bodlákové řeči
Vypěstoval jsi nenávist tam, kde nikdo nebýval, a za tuto závažnou chybu
Jak spadáš ranní slunce
Pyšní budou poníženi
Nechtěl by podpatkem
Ani falešný luk
Murmur proklíná vítr
A hle, Boží hněv smetl dolů
Už nejsi anděl naplněný světlem
Ale pijavice, kterou je třeba ošklivit
A budeš trpět mou hořící vůlí
Tento havran už nikdy není
Nikdy kurva víc
A s těmito slovy jako těžký kámen hozený proti tomu pozlacenému trůnu
S mnoha legiemi stále v závěsu otočil křídla, aby uprchl
Jeho oči obraz nechuti, svítá k slzám a na jejich místo
Svítání času a osudy tváří v tvář po celou věčnost
Plakal jsem pro něj temně rudou řekou, která tekla jako krev skrz zjizvené rokle
K uvolnění pocitu viny, která se plazila jako hadí jazyk k Evě
Jakmile jsem v nebi vylezl příliš vysoko na to, aby to pravda skutečně viděla
Moje potopená mysl, opilá a slepá, viděla lež, že jsem blázen já
Osamělý a chladný, tváří v tvář trhlině
Za temnými branami bez cesty zpět
Jeho zlatá koruna vybledla do černé
Jako modřina na srdci, která přetrvává
S napínavým zabitím
Délky rázových vln kultury
Z lana viset vysoko
Kolem jeho zvednutých prstů se hadělo deset přikázání

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on whatsapp
WhatsApp

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

© 2020 - Textpreklad.com