TEXTPREKLAD.COM

  • Homepage
  • »
  • C
  • »
  • Charles Baudelaire – Le jeu

Interpret: Charles Baudelaire - Název: Le jeu 

Písňové texty a překlad: Charles Baudelaire - Le jeu Níže najdete písňové texty s překladem po straně! Na naší stránce najdete taky mnohem víc písňových překladů od Charles Baudelaire! Podívejte se na náš archív a jiné písničky, např. klikněte na písmeno C od Charles Baudelaire a podívejte, jaké další písničky od Charles Baudelaire máme v našem archívu, např. Le jeu.

Původní

Dans des fauteuils fanés des courtisanes vieilles,
Pâles, le sourcil peint, l'oeil câlin et fatal,
Minaudant, et faisant de leurs maigres oreilles
Tomber un cliquetis de pierre et de métal; Autour des verts tapis des visages sans lèvre,
Des lèvres sans couleur, des mâchoires sans dent,
Et des doigts convulsés d'une infernale fièvre,
Fouillant la poche vide ou le sein palpitant; Sous de sales plafonds un rang de pâles lustres
Et d'énormes quinquets projetant leurs lueurs
Sur des fronts ténébreux de poëtes illustres
Qui viennent gaspiller leurs sanglantes sueurs; Voilà le noir tableau qu'en un rêve nocturne
Je vis se dérouler sous mon oeil clairvoyant.
Moi-même, dans un coin de l'antre taciturne,
Je me vis accoudé, froid, muet, enviant, Enviant de ces gens la passion tenace,
De ces vieilles putains la funèbre gaieté,
Et tous gaillardement trafiquant à ma face,
L'un de son vieil honneur, l'autre de sa beauté! Et mon coeur s'effraya d'envier maint pauvre homme
Courant avec ferveur à l'abîme béant,
Et qui, soûl de son sang, préférerait en somme
La douleur à la mort et l'enfer au néant!

překlad

Hetéry v prosedlých křeslech, tvář, řasy, šminka,
fatální vlezlý zrak, jen zakoketovat,
na zplihlých uších těm zestárlým běhnám cinká
přehršle kamenů, plechových cingrlat; okolo zelených stolečků tváře bez rtu
a ústa bez barvy, bez zubů čelisti,
v prstech pekelná křeč a neklid v každém gestu,
prohníst hruď, v kapse nic, ruka se ujistí; špinavé lustry mží a petrolejky čeří
přísvity na chmurných tvářích, když prskne knot,
na čelech básníků, všem dobře známých, kteří
sem chodí promrhat krvavý vlastní pot. Tak z noci vyvstal mi před očima ten sirý,
pochmurný obraz v snu tak jasném, jak když bdím.
Sám sebe viděl jsem, jak v koutě tiché díry
o loket opřený se choulím, závidím, závidím sveřepou vášeň těm lidem tady,
že staré coury se mohou tak smutně smát,
že klidně čachrují, a ne za mými zády,
tenhle se starou ctí, ta s půvaby svých vnad! Tu děs šept srdci: ty bys měnilo s tou slotou,
jež pádí dychtivě k zející propasti
a krví opilá dá přednost před nicotou
peklu a před smrtí nejhorší bolesti.

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on whatsapp
WhatsApp

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

© 2020 - Textpreklad.com