TEXTPREKLAD.COM

  • Homepage
  • »
  • A
  • »
  • Arthur Rimbaud – Une saison en enfer – 018 – L’éclair

Interpret: Arthur Rimbaud - Název: Une saison en enfer - 018 - L'éclair 

Písňové texty a překlad: Arthur Rimbaud - Une saison en enfer - 018 - L'éclair Níže najdete písňové texty s překladem po straně! Na naší stránce najdete taky mnohem víc písňových překladů od Arthur Rimbaud! Podívejte se na náš archív a jiné písničky, např. klikněte na písmeno A od Arthur Rimbaud a podívejte, jaké další písničky od Arthur Rimbaud máme v našem archívu, např. Une saison en enfer - 018 - L'éclair.

Původní

. . Le travail humain ! c’est l’explosion qui éclaire mon abîme de temps en temps. . . « Rien n’est vanité ; à la science, et en avant ! » crie l’Ecclésiaste moderne, c’est-à-dire Tout le monde. Et pourtant les cadavres des méchants et des fainéants tombent sur le cœur des autres… Ah ! vite, vite un peu ; là-bas, par delà la nuit, ces récompenses futures, éternelles… les échappons-nous ?… . . — Qu’y puis-je ? Je connais le travail ; et la science est trop lente. Que la prière galope et que la lumière gronde je le vois bien. C’est trop simple, et il fait trop chaud ; on se passera de moi. J’ai mon devoir, j’en serai fier à la façon de plusieurs, en le mettant de côté. . . Ma vie est usée. Allons ! feignons, fainéantons, ô pitié ! Et nous existerons en nous amusant, en rêvant amours monstres et univers fantastiques, en nous plaignant et en querellant les apparences du monde, saltimbanque, mendiant, artiste, bandit, — prêtre ! Sur mon lit d’hôpital, l’odeur de l’encens m’est revenue si puissante ; gardien des aromates sacrés, confesseur, martyr… . . Je reconnais là ma sale éducation d’enfance. Puis quoi !… Aller mes vingt ans, si les autres vont vingt ans… . . Non ! non ! à présent je me révolte contre la mort ! Le travail paraît trop léger à mon orgueil : ma trahison au monde serait un supplice trop court. Au dernier moment, j’attaquerais à droite, à gauche… . . Alors, — oh ! — chère pauvre âme, l’éternité serait-elle pas perdue pour nous !

překlad

. . Lidská práce! Exploze, která čas od času osvětluje mou propast. . . „Nic není marnost; za vědou a kupředu!" volá moderní Kazatel, to znamená Každý. A přece mrtvoly zlých a lenivých dopadají na srdce ostatních. Ach! Rychle, pospěšte si trochu; tam dole, na druhé straně noci, ty budoucí odměny, věčné. Mineme je? . . Co já s tím? Práci znám; a věda je příliš pomalá. Že modlitba cválá a světlo hřmí. Já to dobře vidím. Je to příliš prosté a je příliš horko; beze mne se obejdou. Mám svou povinnost, budu na ni hrdý jako mnozí a ponechám ji stranou. . . Můj život je opotřebován. No tak! Předstírejme, lenošme, smilování! A budeme žít a budeme se bavit, snít o obludných láskách a fantastických vesmírech, stýskat si a přít se o podoby světa, kejklíř, žebrák, umělec, darebák - kněz! Na nemocničním lůžku se mi vybavil mocný závan kadidla; strážce posvátných vůní, zpovědník, mučedník... . . V tom spatřuji svou špinavou výchovu z dětství. No a co!... Ještě dvacet let, jestliže druzí mají před sebou ještě dvacet let. . . Ne! Ne! Nyní se bouřím proti smrti! Práce se zdá příliš lehká pro mou hrdost; moje zrada světa by byla příliš krátkým trápením. V poslední chvíli bych zaútočil vpravo vlevo... . . A pak - ach! - ubohá dušičko, věčnost by pro nás nebyla ztracena!

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on whatsapp
WhatsApp

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

© 2020 - Textpreklad.com